Červenec 2010

Chudák malá pompadurka

30. července 2010 v 12:36 | Ero Michi |  MALOVÁNÍ
foxi-hole.blog.cz
"Nejenže kreslím, já dokonce šiji. Chudák ten, kdo mi vnukl tyhle nápady."

Na fotce výše si můžete prohlédnout zleva můj včerejší rychlo výtvor na téma ZDU (nebude vám to nic říkat, protože pro vás to zatím neexistuje), který mě napadl při čtení jedné docela zábavné mangy. Z prava na vás pak vybafne mnou historicky poprvé ušitá pompadurka, která se ale ani trochu nepovedla :D

Abych to uvedla na pravou míru.

Ačkoliv se musím docela pochválit, že jsem šila výjimečně rovně (važme si toho, bylo to mé úplně první šití do kruhu), zcela jsem neodhadla velikost po stažení, tudíž jsem umístila příliš daleko od kraje tunýlek pro tkaničku a tím z celého výtvoru udělala nepovedný výrobek. Nutno ovšem podotknout, že se to dá použít i jako velice stylový klobouček pro panenku, pokud jste někdo takový úchyl na plastová miminka jako já :D

Daria

29. července 2010 v 20:55 | Ero Michi |  SERIÁLY
foxi-hole.blog.cz
ANGL. NÁZEV: Daria
REŽIE: Sue Perrotto, Eric Fogel
KAMERA: -
SCÉNÁŘ: Glenn Eichler, Susie Lewis Lynn
PŘÍSTUPNO: pro všechny
HUDBA: Splendor a spol.
STOPÁŽ: 22 min. / díl
SERIE: 5
TITULKY/DABING: český dabing
ŽÁNR: komedie
HODNOCENÍ: 8 z 10

"Sesterská rivalita. Chytrost vs. krása."

Středoškolská studentka Daria Morgendorffer je samotářská, neskutečně chytrá a za každé situace cynická. To se ovšem nelíbí nijak zvlášť jejím rodičům a sestře, se kterými se přestěhuje do Lawndale.
Ani na střední škole, kam obě sestry společně nastoupí, se její ostrý sarkasmus nesetká s nadšením ze stran spolužáků. Jako obvykle se tak z Darii stane outsiderská intoška, která spřízněnou duši najde v umělecky nadané dívce Jane, jejíž smysl pro vnímání okolí se Dariinému velmi podobá.
Společně tak ze své odstrčené a lidmi opovrhované pozice pozorují povrchní, marnivé a nikterak inteligentní vrstevníky, jejichž prototypem je právě mladší sestra Quinn, která patří mezi oblíbence školy pro svou krásu, ale hlavně také hloupost, povrchnost a marnivost, z níž si Daria s Jane velmi často s důvtipem utahují.
V průběhu středoškolského studia se i mezi dobrými přítelkyněmi ale objevují trhliny, které se musí naučit řešit za pomoci ústupků a omlouvání. Stejně tak jsou nuceny akceptovat rozšiřování svých řad o nové přátele jako je Mack Mackenzie či milá Jodie Landon. Hlavně se ale vypořádávají s šílenými rodinami, změnami, které přináší dospívání a také se zájmem o opačné pohlaví, jež je může dostat i do stavu rivality.
foxi-hole.blog.cz

Nesnáším, Miluji, Chci

28. července 2010 v 13:33 | Ero Michi |  MYSLÍM SI
foxi-hole.blog.cz
1. Nesnáším tzv. rodiče, kteří svým dětem nedokáží poskytnout ani ty nejzákladnější prostředky.
Sobeckost se prolíná s pitomostí. Jinak by nebylo možné, aby tací lidé na svět nějaké dítě vůbec přivedli.

2. Nesnáším pokrytce maskující se za věčným přátelstvím.
Je to jako přihlížet groteskní komedii o lidech, kteří jsou ke konci svými kopiemi z přičinění jednoho z nich.

3. Nesnáším neschopnost mít vlastní názory či styl.
Den co den vídat stále ty samé věci a druhy je stejně ubíjející jako sledovat tupé přikyvování.

4. Nesnáším všechny ty stejně vypadající slečny s našpulenými rty, schovávající své přirozené líčení za obrovskými brýlemi s kulatými černými obroučky a se hranou ledabylou elegancí natažené v těsných riflích doplněné o pruhovaná trička ze 60. let, kterým má podporu tvořit přívěsek o délce minimálně pod prsa v kombinaci s plátěnými teniskami, k čemuž celý outfit korunuje velká kožená taška v barvě rozlitého mocca shaku. Kdyby byl alespoň účes tvořený z velkých vln a volného uzlu pod uchem něčím originálním, dalo by se k tomu přihlížet.
Móda je rozhodně fajn, ale vidět lacinou kopiji při každém druhém mrknutí člověka rychle znechutí.

5. Nesnáším všechny ty na chlup podobné blogy s černobílým designem, šelmým vzorem v pozadí a spoustou "novinových" výstřižků, které se prolínají s anglickým textem článků.
Nejspíše bych spočítala na prstech jedné ruky, kolik z těch lidí skutečně začne uprostřed rozhovoru při změně téma mluvit jiným jazykem a chlubit se dvaceti stránkovými novinami.

6. Nesnáším idioty, kteří nechápou ani základní význam slova jako je respektování nebo osobní věc.
Všechny ty posměšné připomínky bych přinejlepším trestala setinovým skalpováním důležitého svalu v ústech.

7. Nesnáším vlastní neschopnost plnit si své sny.
Nejspíše by se lidské slabosti daly kompletně zařadit pod nadřazené slovo "Osobní omezenost".

8. Nesnáším kávu, čokoládu a cigaretový kouř.
Ani po jednom mi není nikdy dobře, přitom mi to dává pocit, že jsem vyvrhel, když nepatřím do zbylých 90% procent závislích alespoň na jednom z nich.

9. Nesnáším hejna much a podobně obtížných hmyzáků.
Je to jako jedno velké stádo bacilů.

10. Nesnáším své hojné vypadávání vlasů, které zůstávají kdekoliv se hnu.
Hustá hříva může být skvělá, neustálé obměňování ale není žádná sláva.

foxi-hole.blog.cz
1. Miluju sezení v knihovně na zemi a očima prohledávajíc zajímavé stránky v různě vypadajících výtiscích.

2. Miluju, když si natáhnu hopařské kalhoty, přidám tričko s potiskem metalové kapely, celé to završím vysokými botkami se svým mafiánským kloboukem na hlavě a sleduji všechny ty šokované pohledy. Je to pro mě vrchol módy ♥

3. Miluju barevnost v japonských ulicích! Je to jedno z mála míst, kde zaniká tmavá všednost a nastává pastva pro oči.

4. Miluju dlouhé hodiny prosezené nad fillerováním a psaním.

5. Miluju prosvětlené byty a domy se spoustou místa a barevných věcí.

6. Miluju svoje upatlané ruce od tužky, propisky a barviček, když maluji.

7. Miluju hodiny strávené v papírnictví, kde mají nepřeberné množství bloků, zápisníků, propisek a barviček ke kochání.

8. Miluju společné večery strávené s přáteli v příjemném duchu, ať už děláme cokoliv.

9. Miluju svou rozsáhlou fantazii, která mě dost často znechutí i zděsí.

10. Miluju měkké kožíšky i hladké pokožky domácích, i volně pobíhajících mazlíčků.

foxi-hole.blog.cz
1. Chci mít velkou spoustu knih vyskládaných vedle sebe, i když vím, že je nikdy možná nebudu číst.
Pohled na barevné desky s odlišnými písmeny je tolik uklidňující.

2. Chci vidět českou módu na ulicích. Žádná ubohá snaha o přebírání všeho, co nám předhazují světové módní metropole. Jen práce českých hlav a české kultury v esteticko-kreativním cítění s vidinou velké budoucnosti.
Pro spoustu lidí nebude nikdy móda ničím významným. Ale my bychom se nemuseli tlačit do první řady s důkazy, jak jsme omezení na tomhle poli.

3. Chci strávit alespoň jeden měsíc cestováním po japonských zákoutích.
Neznám krásnější zemi se zajímavější kulturou.

4. Chci být dokonalou matkou pro svoje děti ♥
Není myslím krásnější pocit než vědomí, že vás vaše děti milují.

5. Chci, aby o mně jednou všichni věděli!
Ale jenom ti, na kterých mi záleží.

6. Chci být dobrým přítelem pro své kamarády.
Jsou jedním z nejduležitěch věcí v mém životě.

7. Chci být alespoň pro jednoho člověka na světě tím prvním.
Na druhořadosti není nic špatné, jen dobré to taky není.

8. Chci přestat dělat všechny ty pravopisné chyby :D
Prznění češtiny se mi krajně hnusí.

9. Chci být dobrá ve spoustě věcí.
Nenáročnost mi je i není vlastní, vystačím si tak i s jednou z nich.

10. Chci ze všeho nejvíc světový mír! :D

Sakury

28. července 2010 v 12:22 | Ero Michi |  KULTURA
SAKURA

foxi-hole.blog.cz
(pohled na horu Fuji přes koruny rozkvetlých sakur. Dílo od Hokusaie Katsushiky (葛飾北斎))

Sakura (桜 nebo 櫻) je japonský název stromu třešně a jejich květů.
Plody třešní sakuranbo jsou z jiného druhu stromu.
Domovem sakury je mnoho asijských států, např. Japonsko, Čína, Indie a Korea.
Japonsko má mnoho variant sakury (více než 200 kultivarů).

Největší japonské školy a veřejné budovy mají stromy sakury ve svém okolí.
V Japonsku začíná fiskální rok a školní rok v dubnu, v mnoha částech ostrova Hokkaidó je první pracovní den a školní den v období rozkvětu sakur.

SAKURA JAKO SYMBOL

foxi-hole.blog.cz
(květy sakury na japonské minci o hodnotě 100 jenů)

Zatímco v Číně třešňové květy symbolizují ženskou krásu, ženskost nebo lásku, v Japonsku, kvůli krátké kvetoucí době, jsou sakury symbolem pomíjivé povahy života. Třešňové květy také symbolizují oblaka, díky své povaze tvořit shluky květů.
Květy jsou také častou ozdobou na všech druzích spotřebního zboží v Japonsku, včetně kimon, papírnického zboží a nádobí.
Sakura je předzvěstí dobrého bohatství, je symbolem lásky, zalíbení a také reprezentuje jaro.

Během druhé světové války byla sakura používaná pro motivaci a manipulaci japonských obyvatel. Japonští piloti malovali po straně letadel květy sakury, či si s sebou brali na své mise větvičky stromů.
Třešňový květ, namalovaný na straně bombardéru, symbolizoval intenzitu a pomíjivost života.

Ve svých koloniálních zemích císařské Japonsko často zasazovalo stromy sakury jako symboly 'nároku na obsazené oblasti jako japonský prostor'.

foxi-hole.blog.cz(pohled na hrad Himedži obklopený rozkvetlými sakurami)

Lilim Kiss

26. července 2010 v 20:38 | Ero Michi |  MANGA
foxi-hole.blog.cz
Atributy:
Originální název: りりむキッス?
(Ririmu Kissu)
Autor: Mizuki Kawashita
Žánr: romantická fantasy komedie
Typ: volumes
Serie: 2 volumes
Počet dílů: 24

Popis:
Saiki Takaya je celkem normální kluk, který je po celém okolí známý svou silou a rvačkami, ve kterých vždy s převahou vítězí.
Chodí posilovat, je zamlklý, velice chytrý a také oblíbený u děvčat. Udržuje si však svou image drsného a tajemného kluka, díky čemuž ho nikdo nechápe.
Jednou však zakopne o tajemný flakónek, ze kterého vypustí démona Lilim, jenž se živý energií opačného pohlaví.
V ten okamžik nastanou problémy, jenž zapřičiní neuvěřitelný slet událostí, při kterých Saiki-kun začne objevovat i svou druhou stránku osobnosti a věčně přelétavá démonka Lilim pocítí podstatu lidství.

Můj názor:
Do čtení jsem se pustila na doporučení jedné nekonečné romantičky a ačkoliv nejsem fanouškem červené knihovny ani podobných scenérií, manga se mi líbila velmi.
Příběh není náročný, je spíše oddechový a není problém jej pochopit. Manga se tváří po celý čas přívětivě, jen v opravdu málo situacích narazíte na něco, co se vám zdá trochu nesmyslné nebo přehnané, ale obvykle to utiší zbytek děje.
Ačkoliv jsem nebyla zcela spokojena s koncem, který na mě působil trochu krkolomně, celkový ráz mangy to naprosto přehlušil. Není tedy důvod, proč si tuhle mangu nepřečíst, i když nejste fanoušky zamilovaných dvojic či komedií.

Hodnocení:
Grafika: 8/10
Příběh: 8/10
Zpracování: 9/10
Konec: 7/10

Celkově: 92%

FILMOTÉKA

26. července 2010 v 20:31 | Ero Michi |  FILMOTÉKA

SERIÁLY x FILMY


ECCHI

25. července 2010 v 23:38 | Ero Michi
Ecchi, nebo-li "nevhodná sexualita", vzniklo jako odvozenina z výslovnosti, která má nedílnou spojitost s "hentai".
Nejčastějším tématem bývají sexuálně zabarvené komedie se spoustou erotického humoru. K vidění jsou tam hlavně dívčí kalhotky či dívky bez kalhotek, nejistí, ale chtiví chlapci a spousta erotického náboje mezi oběma pohlavými.
Existují však i velice lehké odrůdy ecchi, které v sobě mají takového podtextu minimum.

_____________________________


A všichni povinně ... Zavařujem!

24. července 2010 v 23:58 | Ero Michi |  DENÍČEK
Neboť právě teď je ta nejvhodnější doba naplnit své spíže spoustou skleněných lahví nacpaných až po okraj malými okurkami, které se pokouší utopit v láku za efektivní pomoci feferonek!
Každý rok je to téměř stejné, letos jsem se zavářením ale úplně poprvé pomáhala jen já sama.
Musím uznat, že strýčkův telefon mě překvapil. Jako nečtoucí vševědoucí noviny jsem ani nevzdechla po tom, že by měla být právě teď zavařovací sezona okurek, při zmínce o pomoci mě tedy napadla pouze myšlenka "Už zase?"
Ale jako obětavý člověk milující svého strýčka jsem se ochotně sbalila hned druhý den a vyrazila vstříc víčkování a tlačení těch malých, kluzkých potvor do skleněného vězení.
Naštěstí mohu říci, že to byla jen jednodenní práce, jelikož okurek nebylo tolik a po vyslyšení mého bezbožného přání už další ke koupi druhý den neměli.
Bylo to tedy nakonec docela příjemné pracovní nasazení, ačkoliv nyní necítím ramena a nohy z dvouhodinové, neměnné polohy v předklonu, kdy jsem máchala patnáct kilo okurek v lavoru a jednu po druhé jí musela v prstech prodřít do čistotné zelené.
Ale to není až tak krutá daň :D
Ero Michi


Báječní lidé

20. července 2010 v 16:08 | Ero Michi |  SERIÁLY
foxi-hole.blog.cz
ANGL. NÁZEV: Beautiful people
REŽIE: Ken Girotti, Robert Berlinger
KAMERA: David. A Makin
SCÉNÁŘ: Michael Rauch
PŘÍSTUPNO: pro všechny
HUDBA: Adam Fields
STOPÁŽ: 55 min. / díl
SERIE: 2
TITULKY/DABING: český dabing
ŽÁNR: rodinný / drama
HRAJÍ: Daphne Zuniga, Sarah Foret, Torrey DeVitto, Kathleen Munroe, James McCaffrey
HODNOCENÍ: 8 z 10

"Jasná světla. Temná tajemství."

Lynn Kerrová je znechucená svým manželem, když se dozví o jeho poměru s nejlepší kamarádkou své starší dcery. Sbalí proto všechny své věci a společně se svými dvěma dcerami se přestěhuje z Nového Mexica do živoucího New Yorku, kde mladší dcera Sophie získá na prestižní škole na Manhattanu stipendium pro své skvělé studijní výsledky. Starší Karen zase doufá v úspěch své začínající dráhy modelky, se ktero use chce dostat do samotných výšin. Lynn tak věří v nový a lepší začátek pro všechny tři, sama přitom doufá v uplatnění se ve světě módy jako úspěšná módní návrhářka, ke které má rozhodně předpoklady.
Pro žádnou z nich to ale není snadné. Karen se setkává s obtížemi sehnat práci skloubitelnou s flexibilními požadavky pro modelky a poznává, jak krutý svět krásy může být. Sophie se pro změnu musí naučit sžít s rozdílnými lidmi na škole plné bohatých dětí a Lynn neustále dostihují věci z minulosti, o které ne vždy zrovna stojí. Všechny tři ale musí neustále řešit jednu stejnou otázku kolem lásky, která není snadná v žádném věku.

foxi-hole.blog.cz

Protože ...

12. července 2010 v 20:04 | Ero Michi |  MYSLÍM SI
Ke spoustě věcí se nevyjadřuju.
Ke spoustě věcí nemám co říct.
U spousty věcí nevím, co si myslet.
U spousty věcí nevím, co cítit.

... Neznamená to ještě, že jsem bez názoru, bez citu, bez porozumění a zcela nerozhodná.

Řetězák o knihách

8. července 2010 v 20:32 | Ero Michi |  LÍBÍ SE MI
1) Kniha, ktorá zmenila tvoj život:
Nejsem si zcela jistá, zda taková kniha přímo existuje, ale určitě ano, jen si toho nejsem dost dobře vědoma. Rozhodně ve mne ale hodně zanechalo, dalo mi a něco i pozměnilo dílo Paměti gejši od Kiharu Nakamura, která mi krásným vypravováním předvedla život gejš před a po 2. světové válce a poté Memoáry o psaní od mého docela oblíbeného autora Stevena Kinga, kde jsem dostala spousty cenných rad a poučení.

2) Kniha, ktorú si čítala viac, než jedenkrát:
Pokud bych nepočítala nějaké ty dětské knihy, tak jediné knihy, které jsem četla více než jednou byly Hoši od bobří řeky od Jaroslava Foglara, Harry Potter 1. - 3. od J. K. Rowling a Staré řecké báje a pověsti od Eduarda Petišky.

3) Kniha, ktorá ťa najviac rozosmiala:
Tady beze sporu vítezí Harry Trottle od Petera M. Jolina, protože humor v něm mě skutečně rozesmával až do nepříčetnosti :D

4) Kniha, ktorá ťa rozplakala:
Myslím, že jsme u žádné knihy nikdy skutečně nebrečela, to ostatně ani u filmu či něčeho podného. Určitě mě nějaká četba ale dojala, jen si nevybavím, která to v tom případě byla. Snad právě Paměti gejši od Kiharu-sama.

5) Kniha, ktorú si praješ, aby bola napísana:
Takovou knihu bych si nejspíše napsala jedině já sama. Napadá mě ovšem, že bych byla velice ráda, kdyby ještě někdy nějaká žena s minulostí gejši či muž s minulostí třeba samurajskou či ninjovskou napsal své paměti, příběh o jejich životě a nebo jiným způsobem dal nahlédnout pod pokličku východním zvykům a historii.

6) Kniha, ktorú si praješ, aby nikdy nebola napísaná:
Uf, našlo by se jich nejspíše mnoho s ohledem na seznam povinné četby. Například jsem zarytým odpůrcem poválečné a válečné četby, to skutečně není něco, co bych si číst chtěla, ale tady už se nachází spíše zaujetí proti školnímu systému nucení nás chudáků číst věci, které nám jsou proti mysli. Ale chápu, nějak ty zabedněnce donutit číst musí :D
Jinak ale není nějaká přímo určitá kniha, o které bych vysloveně mohla tohle tvrdit.

7) Kniha, ktorú práve čítaš:
Momentálně mi už nekřesťansky dlouho leží v knihovničce vystavená Hračka od Sylvy Lauerové. Skutečně ten erotický román musím konečně dočíst :D

8) Kniha, ktorú máš v pláne prečítať:
Nejspíše si dám předsevzetí konečně přečíst všechny knihy v knihovničce, na které jsem dosud ani nesáhla. Rozhodně si chci ale někdy přečíst Ritus od Markuse Heitze.

9) Kniha, na ktorú si hrdá, že si ju prečítala:
Jsem hrdá, že jsem se přinutila dočíst Postřižiny od Bohumila Hrabala, jelikož to bylo to nejhorší, co jsem musela absolvovat. Jsem ale svým způsobme hrdá na každou knihu, kterou dočtu, ze všeho nejvíce ale nejspíše na Draculu od Brama Stockera.

10) Kniha, ktorá v tebe zanechala najrozporuplnejšie pocity:
Nejsem si jistá, která by to mohla být, protože se mi to stalo již několikrát. Velmi rozporuplné pocity jsem ale měla po přečtení knihy Princezna Masako: Vězenkyně chryzantémového trůnu od Bena Hillse, který dal nahlédnout do skutečného politického světa Japonska. Musím uznat, že jsem byla velice překvapena a zanechalo to ve mně spoustu smíšených pocitů.

11) Kniha, ktorú by si si chcela prečítať, ale nemôžeš:
Když pominu nějaké okultistické knihy, které mi vytanuly na mysli, nejraději bych si přečetla druhý díl Paměti gejši od Kiharu Nakamura, který zde ale nikdy nevyšel a nevím s jistotou, zda vůbec někdy vyšel. Potom už by se jednalo o samé prehistorické spisy.

12) Najstaršia kniha, ktorú si čítala:
Tak to skutečně netuším, ale nevím proč mě napadla Honzíkova cesta, která se mi vážně hodně líbila v mých dětských letech :D Jinak bych nejspíše typla Draculu od Brama Stockera, ještě starší je ale možná Případ vdovy Lerougeové od Emile Gaboriau.

13) Chcela by sa stretnúť s postavou z nejakej knižky?
Pokud by šlo o skutečnou postavu, tak poté s Kiharu Nakamura, v případě smyšlené postavy by to mohla být Carrie od Stephena Kinga nebo Pan Darcy s Elizabeth od Jane Austin.

14) Existuje nejaký človek, ktorý ti pripomína literárnu postavu?
Popravdě mě nikdo určitý nenapadá, nejspíše to bude ale proto, že ty, které znám, komponuji do svých vlastních příběhů, a tak mi připomínají jen ty dané postavy. Z druhé strany si také snažím postavy představit jako někoho nového, originálního a tudíž je nepřipodbňovat lidem ve svém okolí. Zaručeně jsem už na nějaké podobnosti ale někdy narazila.

15) Existuje konkrétny výtlačok knižky, ktorý by si rada aspoň držala v ruke?
Rozhodně by to byl druhý díl Paměti gejši od Kiharu Nakamura, o kterém se zmiňovala v doslovu. Nikde jsem jej nenašla, ale popravdě ani nevím, zda vůbec někdy vyšel. A jinak ... možná někdy můj vlastní výtisk.

Všichni utíkají ...

5. července 2010 v 13:49 | Ero Michi |  MYSLÍM SI
Někomu věříte a on vás zradí.

Říkám si, že by to mělo být trestné nebo zakázané, o to více by se to ale nejspíše dělo.
Nikdy nepochopím, proč lidé, kteří nejprve k něčemu ochotně svolí, od toho ještě rychleji utečou.
Kolik tu bylo společných povídek, kolik tu bylo společných blogů, kolik tu bylo přátelství a spolupráce, kolik tu bylo nerozlučných dvojic i početnějších skupin.
A kde jsou teď?
Dříve nebo později se vždycky jeden trhne a je už jen otázkou času, kdy to udělá další.
Připomíná mi to davovou histerii. Jeden to udělá a najednou se z toho stane hit, který musí udělat všichni.
Copak jste se ještě nepoučili?
Být zklamáním pro lidi, kteří vám věřili, skutečně není něco, na co by jste mohli být hrdí. jen idiot a naprostý pokritec by z něčeh otakového mohl mít příjemné pocity.
Myslím, že můžu s čistým svědomím říci, že jen jednou v životě jsem byla tím, kdo někoho skutečně zklamal. Až do té doby jsem se toho nesmírně bála, snad to byl i můj největší vnitřní strach a ten pocit zoufalství, když mi ten člověk řekl, jak moc jsem ho zklamala, asi nikdy nezapomenu.
Proč lidé chtějí být mrchy?
Opravdu si nemyslím, že by to byla věc, u které by se lidé měli prát o vrchní příčky.
Spousta lidí mě už nazvala mrchou a v některých věcech mrcha skutečně jsem. Nemusela jsem za to ale nikdy stydět, protože nejsem pokritec. Neubližuji lidem tím, že se chovám jako mrcha. Naopak. Snažím se jím tím něco ukázat a pomoci jim.
Spousta lidí je i v dnešní době naivní. Nevím proč. I já jsem ale v některýc hvěcech stále naivní.
Uráží mě to, ale je to mojí součástí. Nezlobí mse proto, když se někdo stane mrchou a ukáže mi, jak naivní jsem v tomhle ohledu byla. Pokud ale je někdo mrchou jenom proto, aby mohl ubližovat a dosáhl svých cílů, není to člověk, ale odpad.

Složitá období

2. července 2010 v 20:59 | Ero Michi |  DENÍČEK
A jen nerada vnímám, že se nacházejí u všech mých blízkých.

Odjakživa patřím mezi optimisty, kteří si s problémy hlavu příliš netíží. Jednoduše je beru s úsměvem, i když nejsou úsměvné, dělám to ale pouze proto, že jinak bych musela zešílet.
Někdy jich je víc a někdy méně, můj život ale nemůže být bezproblémový a patřím ke všemu do skupiny lidí, kde pod tři současně nejdu. Brát věci s úsměvem proto není příznak pouze u šílenství, ale je to i způsob, jak se s věcmi vyrovnat.
Je mi nepříjemné, když ze mne lidé problémy páčí. Nerada o nich mluvím, nejsem na to stavěná a nebyla jsem k tomu ani vedena. Mám být ten, kdo problémy poslouchá a řeší, ne ta, kdo je říká a prosí o rady. Vždy proto ráda naslouchám a snaží mse pomoci v hledání řešení u druhých, zatímco v případě, kdy mám hledat řešení na ty své problémy, tápu ve tmě.
Ale kdo ne, že?
Mrzí mě, když přátelé mají problémy, skutečně nesnesitelné vědomí pro mne tak je, pokud je mají díky mně. Nestává se to běžně, ale stane se, což mě uvádí pokaždé do myšlenek, že skutečně možná nosím lidem smůlu.
Ale kdež. Štěstí a smůla, to není o tom, koho známe. Je to o tom, co činníme my a lidé kolem nás.
Dělám chyby a dělám jich hodně. Téměř vždy se špatně rozhoduji o svém životě, ale mohu se těšit z faktu, že ostatním radím většinou dobře. Přijde mi to ironické, ale je to stejné jako s řemeslem.
To, čemu se věnujete, doma schází. Stejné je to i u mne. Správná rozhodnutí a schopnost pomoci si nebo poradit, jde absolutně v niveč tváří v tvář problematiky s mým jménem na čele.
Největší chybou u mne asi bude fakt, že odmítám dělat to, co po mně chtějí druzí. Jak ale každý ví, bez soupeření není nic a ve skrytu duše jsem soutěživá, až to zdravé není. Většinou to ale předem odpískám a jen sleduji dění bez mé účasti.
Nejsou to správná rozhodnutí, ale i tak je pokaždé znovu učiním.

Jen si tak říkám, jestli není na čase něco změnit a alespoň jednou se potupit s vědomím, že vítězství nebo prohru budu mít.

Ero Michi